Je tomu už pár let, co jsem tento dokument přeložil a vystavil na svém tehdejším webu. Web už dávno neexistuje, ale onen překlad žije svým vlastním životem. Někdo ho kdysi vyzobl a pověsil na blisty (
sračka). Odtamtud (zřejmě) ho přebralo několik
sqělíííích lidišek a pověsili ho na své
blogísky, aby dávali najevo jak souhlasí s hlubokými myšlenkami toho ruského hudebníka.
Chvíli visel i na mém webu, jehož doménu vítr odvál... A tak nakonec se zdá, že toto umístění nějaký ten rok vydrží. Snad. :-p
Myslím, že si ten text zaslouží trošku důstojnější místo. :) Pravda, překlad místy trošku vázne, dnes bych to asi místy napsal trošku jinak, ale je to v podstatě historický dokument.
Česká verze
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Následující text byl napsán krátce po mém zatčení...
\/\Svědomí hackera/\/
+++The Mentor+++
Naspáno 8. ledna 1986
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Dneska chytli dalšího. Jsou toho plný noviny. "Mladík odsouzen za
Skandální Počítačový Zločin", "Hacker zatčen za průnik do banky"...
Zasraný děti. Všechny jsou stejný.
Ale zkusili jste se někdy s tou svou trojitou psychologií a
technomozkem padesátejch let podívat očima hackera? Položili jste si někdy
otázku, jaká síla ho zformovala, co vytvářelo jeho osobnost?
Jsem Hacker. Vstup do mého světa...
Můj život začíná školou... Jsem chytřejší něž většina ostatních děcek,
ty kecy co nám vykládají mě nudí...
Zasranej flákač. Všichni jsou stejný.
Jsem na gymplu nebo na střední. Učitelka už po patnáctý vysvětluje, jak
se krátí zlomek. Chápu to. "Ne, slečno Smithová, nepsal jsem postup. Udělal
jsem to z hlavy..."
Zasraný děcko. Nejspíš to někde opsal. Všichni jsou stejný.
Dneska jsem udělal objev. Objevil jsem počítač. Počkej chvíli, to je
skvělý. Dělá to, co chci. A když to udělá chybu, tak je to kvůli tomu, že jsem
něco zvoral. A ne jenom proto, že mě nemá rád...
...nebo se cítí být mnou ohrožený...
...nebo si myslí, že jsem vychcanej parchant...
...nebo že nemám rád učení a neměl bych tu bejt...
Zasraný děcko. Furt jenom hraje samý hry. Všechny jsou stejný.
A pak se to stalo... otevřely se dveře do světa... elektronický signál
se řítí telefonní linkou jako heroin žilou narkomana, nachází úkryt před
ubíjející každodenností... nachází board.
"To je to místo... sem patřím..."
Každýho tu znám. I když jsem je v životě neviděl, nikdy jsem s nima
nemluvil, a možná že už o nich nikdy neuslyším... Znám vás všechny...
Zatracený děti. Furt jenom obsazujou linku. Všechny jsou stejný...
Vsaď prdel, že jsme všichni stejný! Ve škole jste nás krmili po
lžičkách dětským jídlem a my chtěli steak... kusy masa, který k nám proklouzly
byly předžvýkaný a bez chuti. Ovládali nás sadisti a ignorovali tupci. Bylo pár
těch co nás mělo učit a našlo v nás ochotné žáky, ale těch bylo jako kapek vody
v poušti.
"Toto je teď náš svět... Svět elektronů a spínačů, krása baudu.
Využíváme existujících služeb bez placení, mohly by být skoro zadarmo, kdyby
nepatřily smelinářským hltounům, a vy nás nazýváte zločinci. My objevujeme...
a vy nás nazýváte zločinci. Dychtíme po vědomostech... a vy nás nazýváte
zločinci. Existujeme bez barvy pleti, bez národnosti, bez náboženských
předsudků a vy nás nazýváte zločinci. Vy stavíte atomové bomby, vy vedete
války, vy vraždíte, podvádíte a lžete nám a chcete, abysme věřili tomu, že je
to pro naše vlastní dobro, přesto jsme my zločinci.
Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost. Mým zločinem je
posuzování lidí podle toho co říkají a co si myslí a ne podle toho, jak
vypadají. Můj zločin je to, že jsem chytřejší než ty, což je věc, kterou mi
nikdy neodpustíš.
Jsem Hacker a toto je můj manifest. Můžete zastavit jednotlivce, ale
nemůžete nás zastavit všechny... konec konců, všichni jsme stejní.
+++The Mentor+++
Napsáno 8. ledna 1986 jako Hackerův manifest – prohlášení nezávislosti
přeložil 2001 Cdome
Původní verze
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
The following was written shortly after my arrest...
\/\The Conscience of a Hacker/\/
by
+++The Mentor+++
Written on January 8, 1986
=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=-=
Another one got caught today, it's all over the papers. "Teenager
Arrested in Computer Crime Scandal", "Hacker Arrested after Bank Tampering"...
Damn kids. They're all alike.
But did you, in your three-piece psychology and 1950's technobrain,
ever take a look behind the eyes of the hacker? Did you ever wonder what
made him tick, what forces shaped him, what may have molded him?
I am a hacker, enter my world...
Mine is a world that begins with school... I'm smarter than most of
the other kids, this crap they teach us bores me...
Damn underachiever. They're all alike.
I'm in junior high or high school. I've listened to teachers explain
for the fifteenth time how to reduce a fraction. I understand it. "No, Ms.
Smith, I didn't show my work. I did it in my head..."
Damn kid. Probably copied it. They're all alike.
I made a discovery today. I found a computer. Wait a second, this is
cool. It does what I want it to. If it makes a mistake, it's because I
screwed it up. Not because it doesn't like me...
Or feels threatened by me...
Or thinks I'm a smart ass...
Or doesn't like teaching and shouldn't be here...
Damn kid. All he does is play games. They're all alike.
And then it happened... a door opened to a world... rushing through
the phone line like heroin through an addict's veins, an electronic pulse is
sent out, a refuge from the day-to-day incompetencies is sought... a board is
found.
"This is it... this is where I belong..."
I know everyone here... even if I've never met them, never talked to
them, may never hear from them again... I know you all...
Damn kid. Tying up the phone line again. They're all alike...
You bet your ass we're all alike... we've been spoon-fed baby food at
school when we hungered for steak... the bits of meat that you did let slip
through were pre-chewed and tasteless. We've been dominated by sadists, or
ignored by the apathetic. The few that had something to teach found us will-
ing pupils, but those few are like drops of water in the desert.
This is our world now... the world of the electron and the switch, the
beauty of the baud. We make use of a service already existing without paying
for what could be dirt-cheap if it wasn't run by profiteering gluttons, and
you call us criminals. We explore... and you call us criminals. We seek
after knowledge... and you call us criminals. We exist without skin color,
without nationality, without religious bias... and you call us criminals.
You build atomic bombs, you wage wars, you murder, cheat, and lie to us
and try to make us believe it's for our own good, yet we're the criminals.
Yes, I am a criminal. My crime is that of curiosity. My crime is
that of judging people by what they say and think, not what they look like.
My crime is that of outsmarting you, something that you will never forgive me
for.
I am a hacker, and this is my manifesto. You may stop this individual,
but you can't stop us all... after all, we're all alike.
+++The Mentor+++
_______________________________________________________________________________
